Navigace
v kokosové pálenici
Návštěvou v kokosové pálenici.
Kokosová pálenka je typickým goánským produktem, a snad možná světoým unkátem, i když ne tak známým jako karibský rum či ruská vodka. Je to další pádný důkaz blahodárné prospěšnosti kokosové palmy.
V těsném sousedství našeho betonového domku u moře nachází se chatrč údajně 200 let stará, a v ní palírna kokosové pálenky (coconut feni). Základní surovinou jest zákvas z kokosové šťávy (toddy), jež se získává z odborně naříznutého květenství v koruně palmy. Tuto práci vykonávají od příchodu Jesuitů do Goy tzv. toddymani, kteří dnes nevědí co by si za pouhé lezení po palmách řekli, majitelé palem jim dnes platí až 7000 Rs měsíčně. Jejich povnností je třikrát denně vylézt na každou palmu do výšky až patnácti metrů, kde kontrolují řez a vyměňují sběrnou nádobu (toddyjug), a odhání mlsné papoušky, opice i vrány. Ve své každodenní lopotě toddyman čelí hned několika smrtelným nebezpečím: v koruně palmy hnízdí jedovatí, malí zelení hadi dokonale splývající s barvou a tvarem palmových listů. Musí být velice obezřetný při šplhání, neboť celý den upíjí mírně alkoholickou šťávu, a tak hrozí nebezpečí pádu z velké výšky. Není proto divu, že můžeme viděti toddymana modlícího se před kždým vrcholovým výstupem. Odhaduje se, že stihne obhospodařit asi dvacet palem denně, z nichž získá nějakých 25 litrů toddy. Týdně to představuje asi 25 litrů pálenky. Tato mléčně opalisující tekutina chutí připomíná vzdáleně vinný burčák, s kokosovou příchutí.
Toddy kvasí jen 3-4 dny, delší doba fermentace by měla za následek zkysnutí zákvasu. Žádné kvasnice není třeba dodávat. Destilační zařízení je velmi jednoduché, Indové neholdují složité technologii, nicméně je navrženo pro zpracování zmíněného množství v extrémních tropických podmínkách. Na hliněném topeništi stojí plechová stolitrová svařovaná válcovitá nerezová nádoba, která má tři otvory. Horní, plnící otvor se uzavírá kotlíkem naplněným pískem, a je během pálení neprodyšně utěsněn kusem hadru a hlínou. V případě přetopení funguje coby pojistka před výbuchem. Horní boční vývod se napojuje do kondensační trubice, dolním otvorem se vypouští lutrová voda. Asi metr od topeniště se nachází betonová nádrž pro chladící vodu o objemu 300 litrů. Kondensační trubice se uvnitř nádrže stáčí do šneka o několika závitech směrem dolů, kde je z boku přistavena nádoba na hotový nápoj. Pálení se provádí dvakrát kvůji zjemnění chuti. Teplota se měří rukou na vodorovné části kondensační trubice, a rovněž žádné jiné přístroje (lihoměr) nejsou používány. Výsledkem je lahodná přírodní pálenka, úplně bez kocovinových příznaků. Na obrázcích vidíme lihopalnu pana Carlose Fernandeze z Agondy, a ač to tak nevypadá, byla by schopna plného provozu v několika dnech a taky se tak stane.
-fv-