Previous | Image 1 of 3 | Next

Hospudka v Margau.jpg

Na obrázku je hospoda v Margau, do které proniká sluneční světlo jedině skrz láhve hustě vystavené na policích skleněné výlohy: nejjednodušší a nejpůsobivější vitraj na světě. Místnost dýchá lihovinami, palčivé tropické slunce je zbarveno žlutavým, čirým nebo načervenalým filtrem, který měkce dolaďuje pitoreskní scénu.

Již poněkolikáté vychutnávám západ slunce ležíc ve vlnách Arabského moře teplého 28ºC.

Pláž je téměř prázdná, malé podniky zavírají, provoz utichá.

16. 3. 08. Týden po návratu z cest vyplněn důsledným nicneděláním, když nepočítám přepisování poznámek z bloku do počítače, organisaci fotek a publikování na blogu. Popíjíme poctivě leč nikterak zuřivě, zásoby ganji se netenčejí vzdor našemu soustředěnému úsilí. Dnes to vypadalo na Agondě na bouřku ale nic se nedělo. Nakrmili jsme Vikiho bejka šlupkama od melounu, jako obvykle, válel jsem se ve vlnách v apatické rozkoši jako obvykle. Texty házím úplně za hlavu, kostra je jasná, doma si doplním omáčku z odborné literatury, a nebo třeba ne. Kluk co nás obsluhoval v Ganéše se prej vysekal na motorce a leží v Margau v nemocnici, příbuzný sbírají prachy na operaci, chybí 10 tis. rupií, takhle nám to líčil jeho kolega pohnutým hlasem a s prosebnýma očima, a jestli bysme taky nepřispěli. Říkám, že jsme připraveni přispět i významnou částkou, ale že chceme zraněného vidět a poradit se s doktorem přímo v nemocnici o zbývajících nákladech na léčbu, kluk slíbil, že mě zejtra naloží na motorku a sjedem tam, nazítří zase že „zejtra“, a pak se po něm slehla zem. Francis nám potvrdil že to byla bouda. A takový dobrý polívky a omáčky tam dělali.
20. 3. Včera večer v Palolem za nákupy. V Mamoos jídlo zcela bez chuti, stálé vypínání proudu, ohavná hudba, pocit, že ze mně dělají blbce, uniformovaný kuchař je bezpochyby nevyučený podomek bez zájmu o kvalitu jídla. Takových hospod je tu naprostá většina, výjimku tvoří osvědčená místa na některé pokrmy, tu umějí ryby, tam polévky a zase jinde jenom momo, cokoli jiného hanebně zprzní, jako třeba předevčírem nedopečené vepřové s tlustou flaksou v Dersy, což je jinak vyhlášená hospoda. Pak u Francise drink, 8 čechů, M. pije jako prase, ráno nalezen před Viktorovým barákem v hrozném stavu a bez brejlí, doufám, že neztratil klíč od kola, který jsem mu půjčil.
Probíhá festival Šigmo, v noci nesmí nic svítit a hýbat se, což kontrolují pestře kostýmovaní bubeníci, policie uzavřela i silnice, hospody končí předčasně a rikšové se jen smějí když někdo potřebuje odvézt. Ale ráno se zase život vrací do původních kolejí.